Koho a od kdy se bude EET týkat?

Evidovat se budou poskytovatelé pohostinských a ubytovacích služeb, obchodníci a poskytovatelé dalších služeb, kteří inkasují hotovost, platby kartou nebo podobná platidla. A to postupně, po jednotlivých vlnách. O zapojení dalších profesních skupin rozhodne Vláda ČR.

Od kdy se bude EET týkat Vás

Bude se EET vztahovat i na řemeslníky, kteří vybírají hotové peníze od svých zákazníků?

Zatím určitě ne. Zákon dočasně vyjímá z povinnosti evidovat tržby všechny činnosti s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. Na další činnosti bude aplikace zákona rozšířena postupně v návaznosti na výsledky rizikové analýzy Finanční správy.
Rozhodně však ani do budoucna nechceme zatěžovat podnikání nadměrnými povinnostmi tam, kde by to bylo na překážku jeho fungování nebo náklady převýšily efekt. Postupně s ohledem na rychlý vývoj informačních technologií nebude elektronická evidence představovat technický problém prakticky pro nikoho.

Bylo by nesystémové, aby z povinnosti evidovat tržby byly a priori vyňaty podnikatelské subjekty, které se vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“. Tato skutečnost jim obecně nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Takový postup by znamenal neodůvodněnou diskriminaci a konkurenční výhodu, které se systém EET naopak snaží vyřešit.

Bude se elektronická evidence tržeb vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nemají tržby v hotovosti a vystavují faktury pro převod na účet a nejsou plátci DPH?

Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími podobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet by předmětem evidence tržeb být neměly.

Bude povinen se zapojit to EET i ten, kdo prodává sezónně například květiny, zeleninu, ovoce nebo med, jako přebytek z vlastní zahrádky?

Pokud se jedná o občasný přivýdělek, který nemá povahu podnikání, nebude prodejce evidenci tržeb podléhat. Samozřejmě však platí, že pokud někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se elektronická evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů – ale pokud si nebudou jisté, finanční úřad jim pomůže problém posoudit. Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun.

Budou povinnosti podléhat tržby subjektů bez stálé provozovny typu „kolotočáři“, „stánkaři“?

Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Zjednodušeně řečeno – kdo využívá mobilní telefon, měl by být schopen elektronické evidence.

Budou muset elektronicky evidovat nejrůznější spolky, které provedou jednou nebo dvakrát do roka ples nebo zábavu?

Také zde platí, že z povinnosti evidovat tržby budou vyloučeny takové příjmy, které bude možné označit jako příjmy nahodilé, z příležitostných činností nebo příjem nepocházející z podnikatelské činnosti. Dá se předpokládat, že pořádání každoročního výročního plesu nebo zábavy nemá povahu podnikání u veřejně prospěšného nebo zájmového spolku, i když se na něj vstupenky lidem prodávají a teoreticky z něj může spolek docílit zisk.– kdo využívá mobilní telefon, měl by být schopen elektronické evidence.

A proč se tedy EET vztahuje na platby kartou?

Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem EET je evidence většiny plateb v maloobchodě zboží a služeb. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná finanční správě byla nepoužitelná pro analýzu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví nebudou obtěžováni.

Proč se EET nevztahuje na platby čistě převodem na účet?

Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami a banky mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.

Budou povinnosti podléhat tržby subjektů bez stálé provozovny typu „kolotočáři“, „stánkaři“?

Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Zjednodušeně řečeno – kdo využívá mobilní telefon, měl by být schopen elektronické evidence.

Kolik to bude podnikatele stát?

Vzhledem k tomu, že EET nenařizuje žádné stanovené zařízení a umožňuje využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po mobilní telefony, předpokládáme minimální náklady pro podnikatele. U nejmenších podnikatelů půjde maximálně o několik tisíc korun jednorázově nebo stokoruny měsíčně, u větších často jen o úpravu software. A nejmenší subjekty, které zaplatí daně, nebude pořízení zařízení stát nic. Náklady na pořízení vybavení si totiž díky slevě na dani ve výši 5000 Kč odečtou od daně z příjmů.

Také části větších podnikatelů náklady vůbec nevzniknou, protože jejich stávající pokladní zařízení bude po upgradu pro evidenci tržeb použitelné a náklady na upgrade budou součástí již uzavřených servisních smluv. V Chorvatsku to byl případ největšího maloobchodního řetězce, který své celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb vyčíslil na 5 EUR za pořízení certifikátu. A certifikát bude u nás poskytován Finanční správou zdarma.

Někteří restauratéři veřejně prohlašují, že pokud začnou platit daně, tak zkrachují.

To ale není správně, a pokud opravdu zkrachují, signalizuje to systémový problém, který jako takový musíme řešit, a ne místo toho připouštět porušování zákonů. Pojďme si připomenout, že české daňové zákony garantují všem živnostníkům poměrně vysoké nezdanitelné částky, měsíční zisk až do více než 13 tisíc Kč (cca 160.000 Kč ročně) není vůbec zdaněný. U poplatníka s dětmi či manželkou bez příjmů je nezdaněný zisk z podnikání ještě podstatně vyšší. To se se sociálními dávkami, které by takový podnikatel čerpal v nezaměstnanosti, nedá srovnat. Neplacení daní se stalo národním sportem, ale lidé by si měli uvědomit, že dokud jezdí po silnicích, posílají děti do škol, očekávají pomoc policie, ochranu od soudů a se zlomenou rukou chodí do nemocnice, měli by také platit daně. Ministerstvo financí zároveň navrhne, aby se souběžně se spuštěním EET snížilo DPH v sektoru stravovacích služeb z 21 na 15 procent. To není dárek hostinským, ale snaha zabránit nárůstu cen pro běžné spotřebitele, který by díky předpokládané poměrně značné míře krácení daní v tomto segmentu mohl nastat.

Kdo bude moci uplatnit slevu na dani ve výši 5000 Kč?

Jednorázovou slevu ve výši 5000 Kč budou moci uplatnit všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle Zákona o evidenci tržeb.

Kolik peněz navíc se díky EET dostane do státního rozpočtu?

Odhadujeme dodatečný výběr daní po plném náběhu přes 10 miliard korun ročně. Ale může to být i víc, šedá ekonomika se z principu špatně měří. V Chorvatsku stouply vykazované tržby zejména v restauracích a barech o desítky až stovky procent.

Zdraží se zavedením EET služby, například tzv. meníčka?

Pořízení některého z koncových zařízení do restaurace nebude pro majitele důvod ke zdražení. Navíc Ministerstvo financí souběžně se zákonem o evidenci tržeb navrhuje snížení DPH z 21 % na 15 %, aby nemusel zdražit. Poctiví hospodští, kteří daně platí, naopak můžou zlevnit, zbaví se totiž nekalé konkurence.

Co se bude dělat s koupeným zbožím v rámci kontrolních nákupů?

Neodporuje-li to povaze kontrolního nákupu (tedy pokud nedojde ke znehodnocení zboží z hlediska jeho kvality či hodnoty) může kontrolor od smlouvy odstoupit, tj. nákup vrátit.

Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku?

Nebude. Pokud nebude spojení fungovat, může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu. Musí ale poslat data dodatečně, do 48 hodin.

Je zákazník povinen převzít účtenku?

Stejně jako většina zemí, kde již některá z forem evidence tržeb funguje, hodlá i Česká republika zákazníky motivovat pozitivně. Akceptovali jsme vznesené připomínky a z návrhu zákona jsme povinnost zákazníka účtenku převzít úplně odstranili. Je tedy zcela na rozhodnutí každého jednotlivce, zda si účtenku fyzicky převezme.

Nebude se zavádět nějaká minimální platba, od níž by účtenka byla nutná, nebo bude nutné vystavovat fakturu i při nákupu sirek?

Ministerstvo financí je proti podobným výjimkám. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému.

Co když podnikatel účtenku nevydá?

Zákazník by ji po něm měl požadovat. Pokud zaplatí cenu včetně DPH a on to DPH neodvede, tak zákazníka o tu částku prostě okradl. Systém samozřejmě není samospasitelný, ale bude doprovázen systematickou kontrolou a sankcemi. Zákazník však účtenku převzít nemusí a sankcionován za to nijak nebude.

Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci svého podnikání budu využívat mincovní automaty?

Standardnímu režimu evidence tržeb by neměl podléhat prodej zboží nebo služeb v samostatných prodejních automatech (tedy automatech nepřipojených k síti a nevybavených tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.

Bude účtenková loterie a v jaké podobě?

Ministerstvo financí plánuje zavedení doplňkových nástrojů, které by podpořily efektivitu systému elektronické evidence tržeb. Jedním ze silných motivačních nástrojů může být i tzv. účtenková loterie, jejíž úprava byla vložena přímo do Zákona o evidenci tržeb.

Ačkoliv ještě probíhají debaty o její konkrétní podobě, budovaný systém s ní počítá a bude na ni připraven. Záměrem Ministerstva financí je poučit se i z těch negativních zkušeností ze zahraničí, kde po určité době přestala být účtenková loterie pro spotřebitele atraktivní. Některé analýzy ukazují, že její pravidelné pořádání může vést k nežádoucímu „kupčení“ s účtenkami s cílem maximalizovat šanci na výhry. Proto v současné fázi zvažujeme spíše nepravidelné, tematické nebo regionálně zaměřené loterijní kampaně, které by udržely zájem a motivaci spotřebitelů vyžadovat od svého obchodníka účtenku a nepřímo ho tak nutily evidovat tržby, spíše než pravidelné losování.

Bude si muset podnikatel koupit registrační pokladnu?

Nechceme se vracet k registračním pokladnám, vzhledem k technologickému vývoji je prioritou moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší. Navíc registrační pokladny se dají poměrně jednoduše obcházet.

Každý podnikatel si bude muset koupit drahou pokladnu a připojení k internetu?

Každý určitě ne. Malému podnikateli může stačit tablet nebo chytrý telefon, jen si pořídí malou příruční tiskárnu. Větší firmy v řadě případů mají moderní pokladny, které jen vyžadují jen aktualizovat software a připojit na internet.

Systém je založený na tom, že je otevřený pro konkurenci. Každý si může pořídit takové zařízení, které mu vyhovuje a od koho chce. Žádné certifikace, žádný monopolní dodavatel. To požene ceny zařízení dolů. Zároveň bude možné si potřebné zařízení pronajmout.

Ministerstvo navíc počítá s jednorázovou slevou ve výši 5000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle Zákona o evidenci tržeb.

Jak bude elektronická evidence tržeb fungovat?

Využijeme chorvatský model, který se v praxi osvědčil a nezatěžuje nadměrně podnikatele administrativně ani nákladově. Podnikatel, který dostane od zákazníka platbu, odešle přes internet údaje ze své pokladny nebo jiného zařízení, třeba tabletu, do systému Finanční správy. Obratem mu přijde zpátky unikátní kód, který pak vytiskne na účtenku a tu předá zákazníkovi.

Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat?

Pokud podnikatel nebude objektivně schopen zajistit odpovídající internetové připojení, požádá o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k užívání zjednodušeného režimu tak, aby danému podnikateli nebylo ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání.

Elektronická evidence tržeb také počítá s případy výpadku internetového připojení., v jehož rámci dojde k odeslání informace finanční správě po obnovení internetového připojení, a to do 48 hodin od provedení transakce. Podezřele časté výpadky budou ovšem důvodem ke kontrole – z důvodu, aby nedocházelo k obcházení zákona.

Kdo bude internetové připojení platit?

Většina podnikatelů se už dnes bez internetu neobejde. Pro ty tedy nevzniká další finanční zátěž. Pro ostatní je připojení k internetu (třeba přes mobilní telefon) nákladem podnikání.

Jak chcete zabránit praktikám známým ze zemí, kde již elektronická evidence tržeb funguje, kdy tamní podnikatelé stále hledají a nacházejí cesty, jak si mohou daňovou povinnost snížit (např. prostřednictví tzv. Phantomwaru)?

Riziko využívání speciálního software, který umožňuje upravovat (snižovat) vykazované tržby v režimu pokladen s fiskální pamětí, je jedním z důvodů, proč Ministerstvo financí místo registračních pokladen zvolilo modernější online systém elektronické evidence tržeb. Podstata evidence on-line, včetně on-line zasílání unikátního kódu, povinnosti jeho vytištění na účtenku a následné kontroly vazby mezi účtenkou a zaevidovanou tržbou – na rozdíl od režimu off-line pokladen – neposkytuje prostor pro manipulaci systému prostřednictvím phantomware.

Jakým způsobem chce ministerstvo zajistit, že při zavádění elektronické evidence tržeb nebude docházet k výpadkům systému podobným těm, jakých jsme byli v minulosti při zavádění některých systémů svědky?

Abychom minimalizovali veškerá podobná rizika, počítáme s testovacím prostředím v předstihu několika měsíců i s postupným náběhem povinnosti evidovat tržby pro jednotlivé tržní segmenty. Tento postup má právě za cíl zajistit bezproblémový náběh a funkčnost EET a umožnit podnikatelským subjektům hladkou adaptaci na nové, již v praxi úspěšně vyzkoušené a funkční prostředí. Systém tedy bude předem testován, a to jak státní správou, tak podnikateli. Někteří z nich již sami Ministerstvo financí kontaktovali s nabídkou, že by se rádi zapojili do pilotního provozu a pomohli odladit systém v rámci zátěžových testů před jeho spuštěním.